Poklesy na trzích nejsou výjimkou. Jsou součástí investování. Přesto právě ve chvíli, kdy portfolio během několika týdnů ztratí část své hodnoty, vzniká největší pokušení něco změnit.
Prodat. Přesunout peníze do bezpečnějších aktiv. Počkat, až bude situace klidnější. Nebo naopak využít pokles a rychle přikoupit.
Ani jedna z těchto reakcí ale nemusí být správná.
Pokud máte investiční strategii postavenou podle svých cílů, horizontu a potřeby likvidity, samotný pokles trhu obvykle není důvodem ji měnit. Je spíš okamžikem, kdy se ukáže, jestli byla strategie dobře nastavená.
Jak často trhy klesají?
Červená čísla na investičním účtu mohou působit jako mimořádná událost. Historie ukazuje něco jiného.
Za korekci se obvykle označuje pokles akciového trhu alespoň o 10 % od předchozího maxima, za medvědí trh pokles nejméně o 20 %. Podle dat Charles Schwab prošel americký akciový trh od listopadu 1974 celkem 27 korekcemi. Pouze šest z nich následně přešlo do medvědího trhu.
Společnost Fidelity uvádí, že za posledních 150 let nastávaly na americkém akciovém trhu poklesy o 20 % a více v průměru přibližně jednou za šest let.
To neznamená, že příští pokles bude vypadat stejně jako ty předchozí. Historická data neumějí předpovědět jeho hloubku ani délku. Ukazují ale, že kolísání není poruchou trhu, která by vyžadovala pokaždé nový investiční plán. Je to vlastnost investování, se kterou by měl plán počítat od začátku.
Proč hodnota portfolia vůbec klesá?
Cena investice neodráží pouze to, jak se firmám nebo ekonomikám daří dnes. Trhy průběžně započítávají očekávání investorů ohledně budoucích zisků, úrokových sazeb, inflace, ekonomického růstu i politických a geopolitických rizik. Když se očekávání změní, ceny mohou reagovat velmi rychle.
Důvod konkrétního poklesu proto bývá pokaždé jiný. Jednou jsou to úrokové sazby, jindy recese, pandemie, geopolitický konflikt nebo obavy investorů z příliš vysokého ocenění akcií.
Pro dlouhodobého investora je podstatnější jiná otázka: změnilo se něco v důvodu, proč peníze investuje?
Pokud má portfolio financovat cíl vzdálený deset nebo dvacet let, několik horších měsíců má jiný význam než pro člověka, který bude podstatnou část majetku potřebovat příští rok. Také Česká národní banka při vysvětlování investičního rizika zdůrazňuje vztah mezi délkou investičního horizontu a schopností snášet průběžné kolísání hodnoty.
Co při poklesu kontrolujeme
Pokles trhu není důvodem portfolio ignorovat. Je důvodem zkontrolovat, zda stále odpovídá plánu.
V první řadě se díváme na to, zda se nezměnila situace klienta. Nepotřebuje část peněz dříve, než se původně předpokládalo? Nezměnily se jeho příjmy, podnikání nebo rodinná situace? Nepřiblížil se okamžik, kdy má začít z portfolia čerpat?
Pokud se změnil cíl nebo investiční horizont, může být úprava strategie namístě bez ohledu na to, co právě dělají trhy.
Druhou otázkou je struktura portfolia. Různé části portfolia se nevyvíjejí stejně a původní poměry mezi nimi se v čase mění. Proto pracujeme s rebalancováním, tedy s návratem portfolia k nastavenému rozložení aktiv.
Americká SEC popisuje rebalancování právě jako obnovení původní alokace poté, co se jednotlivé části portfolia vyvíjely rozdílně. Nejde tedy o odhad, které aktivum bude příští měsíc růst. Jde o udržování rizika, se kterým investiční plán počítá.
Co naopak při poklesu neděláme
Neměníme dlouhodobou strategii jen proto, že se změnily titulky v médiích.
Ve chvíli, kdy trhy výrazně klesnou, bývá důvod k obavám zpravidla velmi konkrétní a přesvědčivý. Právě proto ceny klesají. Čekat s návratem do investic na dobu, kdy „bude zase klid“, má ale jeden problém: trhy mohou začít růst dříve, než nejistota zmizí.
Investor pak musí správně učinit dvě rozhodnutí, kdy vystoupit a kdy se vrátit. To je podstatně obtížnější než rozhodnutí držet se předem nastaveného plánu.
Stejně tak automaticky nepřikupujeme pokaždé, když trh klesne. Přikoupení může být součástí rebalancování nebo práce s novými penězi, ale mělo by vycházet ze strategie a cílové struktury portfolia, nikoliv z pocitu, že jsou investice právě „ve slevě“.
Pokles má jiný význam pro investora a jiný pro rentiéra
Existuje situace, kdy je pokles trhu podstatně citlivější: když z portfolia právě začínáte pravidelně vybírat.
Investor, který dalších patnáct let žádné peníze nepotřebuje, může mít čas čekat na další vývoj. Člověk, který z investic každý měsíc financuje své výdaje, peníze potřebuje bez ohledu na to, zda trhy rostou, nebo klesají.
Pokud musí v době poklesu prodávat investice, prodává je za nižší cenu a současně snižuje objem kapitálu, který se může podílet na případném budoucím zotavení.
Proto se portfolio určené k čerpání renty plánuje jinak než portfolio ve fázi budování majetku. Podrobně jsme o tom psali v článku Renta z investic: kolik majetku potřebujete a jak nastavit jeho čerpání.
Dobrá strategie se pozná i ve špatném roce
Při růstu trhů je snadné mít pocit, že portfolio funguje. Skutečný test přichází ve chvíli, kdy jeho hodnota klesne.
Pokud tehdy zjistíte, že potřebujete investice prodat, protože peníze budete brzy potřebovat, problém nemusí být samotný pokles. Portfolio mohlo být od začátku nastavené s příliš vysokým rizikem vzhledem k vašemu horizontu.
A pokud vás vývoj portfolia nutí měnit strategii při každém výraznějším pohybu trhu, stojí za to znovu prověřit, zda jeho riziko skutečně odpovídá tomu, co jste ochotni a schopni dlouhodobě přijmout.
V Melior Invest proto neřešíme portfolio podle toho, jaké téma právě dominuje finančním zprávám. Investiční strategii stavíme podle toho, k čemu má majetek sloužit, kdy jej budete potřebovat a jak velké kolísání si můžete dovolit přijmout.
Pokud už investujete a chcete vědět, zda vaše současné portfolio odpovídá vašim dlouhodobým plánům, můžeme se na něj společně podívat.
