Máte vybudovaný majetek a chcete, aby vám začal vytvářet pravidelný příjem. Možná jste prodali firmu, blížíte se k odchodu z aktivní kariéry nebo jednoduše nechcete, aby vaše životní úroveň dál závisela na pracovním příjmu.
Otázka pak zní zdánlivě jednoduše: kolik mohu z portfolia každý rok vybírat, aby mi majetek vydržel?
Jedno univerzální procento neexistuje. Renta z investic závisí na délce čerpání, struktuře portfolia, inflaci, dalších příjmech, daních i na tom, zda chcete kapitál postupně spotřebovat, nebo jeho významnou část zachovat pro další generaci.
Právě proto se plán renty tvoří jinak než portfolio člověka, který majetek teprve buduje. Jak takový plán vypadá v praxi, popisuje příběh klientky, která si sedm let vedla tabulku výběrů.
Kolik majetku potřebujete na rentu?
Pro první orientaci lze vztah mezi velikostí portfolia a rentou obrátit.
Pokud byste například chtěli z portfolia čerpat 1,2 milionu korun ročně, tedy 100 000 Kč měsíčně, při počáteční míře čerpání 4 % by tomu odpovídalo portfolio 30 milionů korun. Při 3 % už jde o 40 milionů.
Neznamená to, že 30 milionů „stačí na rentu 100 000 Kč“. Obě čísla jsou pouze ilustrací vztahu mezi výší majetku a výběrem. Nezohledňují například daně, poplatky, jiné příjmy ani konkrétní skladbu majetku. Orientační propočet si můžete zkusit v naší investiční kalkulačce.
Ani známé čtyřprocentní pravidlo není univerzálním návodem. Aktuální výzkum Morningstar pro rok 2026 pracuje u modelového třicetiletého období s počáteční mírou výběru 3,9 %, pokud investor požaduje každý rok stejnou reálnou částku navyšovanou o inflaci a model má devadesátiprocentní pravděpodobnost, že prostředky vydrží po celou dobu. Výsledek se mění podle délky období, složení portfolia i způsobu čerpání.
Člověk, který chce přestat pracovat v 50 letech, proto řeší jiný problém než ten, kdo začne čerpat majetek v 65. Čím se jednotlivé profily liší, rozebíráme v textu Konzervativní, vyvážený, nebo dynamický?.
Renta není totéž co dividendy
Častá představa říká, že ideální renta vzniká tak, že se investuje do dividendových akcií a žije se pouze z vyplacených dividend. Tím se ale zbytečně zužuje investiční prostor.
Pro financování životních výdajů není rozhodující, zda peníze technicky přišly jako dividenda, úrok nebo prodejem části investice. Podstatný je celkový výnos portfolia, jeho riziko, likvidita a daňové dopady.
Portfolio zaměřené primárně na dividendový výnos může navíc znamenat vyšší koncentraci do určitých firem, sektorů nebo regionů. Samotná vysoká dividenda také neříká, zda investice vytváří vyšší celkový výnos.
Renta proto může vznikat kombinací příjmů z portfolia a plánovaného odprodeje jeho části. To umožňuje portfolio stavět podle potřeb investora místo toho, aby se investiční strategie podřizovala požadavku, že každá investice musí sama vytvářet pravidelný hotovostní příjem.
Největší riziko může přijít hned na začátku
Představme si dva investory se stejně velkým portfoliem. Oba dosáhnou během dvaceti let stejného průměrného výnosu. Jen pořadí jednotlivých dobrých a horších let bude opačné.
Pokud z portfolia nic nevybírají, pořadí výnosů samo o sobě jejich konečný výsledek zásadně nemění. Při pravidelném čerpání už ano.
Když výrazný pokles přijde v prvních letech renty, investor musí financovat své výdaje z portfolia právě v době, kdy má nižší hodnotu. Prodává tedy větší část aktiv a tato část kapitálu už nemůže využít případné budoucí zotavení trhu.
Tomuto jevu se říká sequence-of-returns risk, tedy riziko pořadí výnosů.
Morningstar ve svém výzkumu upozorňuje, že právě velké poklesy hodnoty v prvních letech čerpání mohou významně snížit dlouhodobou udržitelnost renty. Vanguard podobně upozorňuje, že pokles trhů těsně před začátkem čerpání nebo krátce po něm může být pro portfolio zvlášť nepříjemný, protože investor současně vybírá prostředky na běžné výdaje.
Proto nestačí spočítat průměrný očekávaný výnos a odečíst od něj požadovanou rentu. U portfolia, ze kterého žijete, záleží také na tom, kdy výnosy přijdou.
Co když trhy klesnou právě ve chvíli, kdy začnete vybírat?
Řešení nevzniká až při prvním poklesu. Mělo by být součástí plánu ještě před zahájením renty.
Portfolio musí počítat nejen s dlouhodobým růstem majetku, ale také s likviditou pro pravidelné výdaje. Část prostředků proto může mít jinou funkci než dlouhodobá růstová složka. Smyslem je omezit situace, kdy investor musí prodávat riziková aktiva pouze proto, aby zaplatil své běžné výdaje.
Druhou možností je flexibilita samotné renty. Člověk, který může v nepříznivém roce část výdajů odložit nebo dočasně čerpat méně, má jiné možnosti než ten, kdo potřebuje každý rok pevně danou částku.
Morningstar ve svém výzkumu proto vedle fixního čerpání analyzuje také flexibilní strategie. Ty mohou umožnit vyšší počáteční nebo celoživotní čerpání, výměnou za to, že příjem není každý rok stejně předvídatelný. Podrobněji jsme o chování portfolia v takových obdobích psali v článku Když trhy klesají: co s portfoliem dělat a co ne.
Záleží také na tom, odkud peníze vybíráte
Majetek člověka s desítkami milionů korun obvykle neleží na jednom investičním účtu. Může zahrnovat cenné papíry, hotovost, nemovitosti, podíl ve firmě nebo další aktiva. Vedle investičního portfolia může člověk pobírat nájemné, později starobní důchod nebo jiné pravidelné příjmy.
Proto není potřeba, aby celou požadovanou životní úroveň financovalo pouze investiční portfolio. U člověka, který nedávno prodal firmu, bývá naopak nejdůležitější rozhodnout, která část kapitálu má příjem vytvářet a která má pracovat dál.
Roli hrají také daně. Od roku 2026 byl v Česku u cenných papírů a obchodních podílů při splnění časového testu zrušen limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z jejich prodeje. Zůstal také hodnotový test 100 000 Kč. Konkrétní daňový dopad ale závisí na druhu investice, době držby, daňové rezidenci i dalších okolnostech. Změnu potvrzuje přehled daňových novinek Finanční správy.
Při dlouhodobém plánování renty proto nestačí určit pouze to, kolik chcete každý měsíc utratit. Je potřeba určit také, z jakého majetku budou peníze v jednotlivých letech přicházet.
Má majetek vydržet vám, nebo i další generaci?
Tohle rozhodnutí dokáže celý výpočet změnit.
Někdo chce svůj majetek během života postupně využít. Jiný chce čerpat rentu a současně zachovat reálnou hodnotu kapitálu. Další počítá s tím, že významnou část majetku předá dětem. Stejná požadovaná renta proto může vést ke třem odlišným investičním strategiím.
Do plánu vstupuje i očekávaná délka čerpání. Morningstar ve své současné analýze odhaduje pro modelové portfolio se 40 % akcií a 60 % dluhopisů při devadesátiprocentní pravděpodobnosti úspěchu počáteční výběr 3,9 % pro třicetiletý horizont. Pro čtyřicetiletý horizont už vychází pouze 3,3 %.
Rozdíl několika let tedy není kosmetický. U portfolia v desítkách milionů může znamenat statisíce korun ročně.
Dobrá renta nezačíná procentem
Otázka „Kolik si mohu každý měsíc posílat?“ přichází až na konci.
Nejdřív potřebujeme vědět, jaký majetek máte, kolik z něj je skutečně investovatelné, jaké další příjmy očekáváte, jak dlouho má portfolio financovat vaše výdaje a co z něj má jednou zůstat. Teprve potom lze určit strukturu portfolia a způsob čerpání.
V Melior Invest proto rentu nevnímáme jako jeden investiční produkt. Je to plán, který propojuje váš majetek, budoucí výdaje, investiční strategii a způsob, jakým chcete svůj kapitál v dalších desetiletích využívat.
Pokud máte vybudovaný majetek a řešíte otázku, kolik z něj můžete čerpat, aby vám vydržel, můžeme ji propočítat na vaší konkrétní situaci.
