Diverzifikace začíná otázkou, odkud přichází riziko
Smyslem diverzifikace je omezit závislost celého majetku na jednom zdroji výnosu a jednom typu rizika.
Pokud je významná část portfolia navázaná na stejný trh, sektor, měnu nebo ekonomický scénář, může se v určité situaci začít chovat velmi podobně, bez ohledu na to, kolik jednotlivých investic obsahuje.
Proto při stavbě portfolia nestačí počítat fondy, ETF nebo jednotlivé pozice. Důležité je rozumět tomu, co se skutečně nachází pod nimi.
Investor může například vlastnit několik různých globálních a amerických akciových fondů. Na první pohled jde o různé produkty od různých správců. Při pohledu dovnitř ale může zjistit, že významnou část každého z nich tvoří stejné velké americké společnosti.
Počet investic roste. Skutečná diverzifikace už podstatně méně.
Jak to vypadá v praxi, popisuje modelový příběh klienta, který měl sedm fondů od tří poradců a teprve po jejich srovnání zjistil, že se část investic překrývá.
Pět účtů ještě neznamená pět různých strategií
S podobnou situací se setkáváme i u klientů, kteří investovali postupně na několika místech.
Část kapitálu mají u banky, další prostředky přes investiční platformu, něco u jiného obchodníka s cennými papíry a vedle toho několik investic, které vznikly v průběhu let na základě jednotlivých příležitostí.
Každé rozhodnutí mohlo ve své době dávat smysl. Postupně však může vzniknout struktura, ve které je stále obtížnější odpovědět na jednoduchou otázku: jak je vlastně investovaný můj majetek jako celek?
Mít kapitál rozložený mezi banku, investiční platformu, obchodníka s cennými papíry a dalšího správce může znamenat diverzifikaci poskytovatelů. Samo o sobě to ale neznamená diverzifikaci investic. Pokud se pod jednotlivými účty opakují podobná aktiva, regiony nebo strategie, investiční riziko zůstává koncentrované.
Navíc vzniká další problém, a to nepřehlednost. Investor sleduje několik výpisů, různé metodiky reportingu a jednotlivé výsledky, ale ztrácí pohled na celek. Pak je obtížnější poznat nejen skutečnou míru rizika, ale také to, kde se investice zbytečně překrývají a jakou úlohu mají jednotlivé části majetku plnit.
Dobrá diverzifikace má několik vrstev
U většího majetku proto dává smysl přemýšlet o diverzifikaci v několika rovinách současně.
První představují třídy aktiv. Akcie, dluhopisy, hotovostní nástroje, nemovitosti nebo alternativní investice reagují na ekonomický vývoj rozdílně a v portfoliu mohou plnit různé funkce.
Další vrstvou jsou regiony a sektory. Globální portfolio omezuje závislost na vývoji jedné ekonomiky a vhodné sektorové rozložení zase snižuje koncentraci na několik odvětví.
Důležitou roli mohou hrát také měny, likvidita a investiční horizont. Část kapitálu může mít být dostupná v relativně krátké době, zatímco jiná může pracovat deset nebo dvacet let. Tomu by měla odpovídat i její struktura.
Vlastní vrstvu má majetek rozložený mezi několik zemí. Vedle tříd aktiv a regionů tam rozhoduje měna budoucích výdajů a otázka, jestli nastavení vydrží i změnu země, čemuž se věnuje samostatný text o investování v Česku pro expaty.
A u větších portfolií může mít význam také kombinace různých investičních přístupů a správců. Ani zde však není cílem jejich počet. Důležité je, aby každý z nich přinášel do celkové struktury něco, co v ní skutečně chybí.
Diverzifikace není sbírání investic
S rostoucím majetkem přirozeně roste také počet možností. Přicházejí nové fondy, private markets, nemovitostní projekty nebo jednotlivé investiční příležitosti.
Právě tehdy je důležité hlídat, aby se z diverzifikace postupně nestala pouze sbírka investic.
Každá nová pozice by měla mít v portfoliu jasný důvod. Měla by doplňovat existující strukturu, odpovídat investičnímu horizontu a přinášet takový poměr očekávaného výnosu a rizika, který dává smysl vzhledem k celému majetku.
Někdy proto kvalitnější diverzifikace znamená přidat nové aktivum. Jindy naopak zjistíme, že portfolio obsahuje několik různých cest ke stejnému výsledku a potřebuje spíše zjednodušit.
Jedno portfolio, jeden pohled na celý majetek
Právě celkový pohled považujeme při správě většího majetku za zásadní.
Klient může využívat několik bank, investičních společností nebo správců, a přesto mít jasně nastavenou strategii. Potřebuje ale vědět, jak do sebe jednotlivé části zapadají, kde se rizika překrývají a jakou funkci každá investice v celku plní.
V Melior Invest se proto při tvorbě a správě portfolia nedíváme pouze na jednotlivé produkty. Sledujeme strukturu majetku jako celek, tedy zastoupení jednotlivých tříd aktiv, regionů, sektorů, měn, investičních horizontů i zdrojů rizika.
Díky tomu můžeme portfolio průběžně upravovat tak, aby jeho jednotlivé části pracovaly společně podle dlouhodobé strategie klienta.
Dobře diverzifikované portfolio nemusí mít nejvíce položek ani nejvíce účtů. Potřebuje především jasnou strukturu, ve které investor rozumí tomu, co vlastní, proč to vlastní a jak jednotlivé části jeho majetku fungují společně.
Chcete vědět, jestli vaše investice jako celek dávají smysl? Rádi se s vámi potkáme.
